Kocicidivka | VIDINA SMRTI 3

 Otevírám dveře do našeho bytu,když najednou spatřím muže.Je stejný,jako ten v mém děsivém snu.Kouká na mne a podivně se šklebí.,,Vrať mi Kattherine....prosím."žadoním a celá se přitom vyděšeně třesu.Můj hlas zní žalostně a směšně,ale je mi to fuk.Na hrdinství teď není čas.Muž se zověstně zasměje a dá se do běhu.Ráda bych křičela,ale neudělám to.K ničemu by mi to totiž nebylo.Katty se mi podle všeho vrátit nechystá.,,Oběd je na stole,zlato."Tento hlas je mne vytrhne z mé vize.Stále stojím u dveří a zuřivě svírám kliku.Povzdychnu si a vydám se dovnitř.,,Zase...zase už jsem to viděla!"stěžuju si cestou do kuchyně.,,Tak co když se to opravdu stane?Co potom budeme dělat..."Samův výraz mě umlčí.Musí mít mých vizí a snů už plné zuby.Otočí se zpět k lince a pokračuje v uklízení misek a lžící.,,Nemusíš být tak přecitlivělá,Eleno.Třeba už na to dávno zapomněla."Snažil se být milý a oznámit mi svůj názor šetrně,ale stejně mne rozzlobí.,,Právě teď díky vizím a snům,které doposud měli pravdu žiju ve strachu,že se Katty,nebo nám něco stane.Proč to sakra nemůžeš brát alespoň trochu vážně?",,Beru to vážně,ale neměla by jsi se strachovat.I když budeš žít ještě dlouho,nerad bych,abys si zkracovala život starostmi."podlézavě se usmál a chytil mne za ruku.Snažil se odvést mou pozornost od nepříjemných věcí.

  O 13 let později

Kattherine

,,Překvapení!" zazní zborově,sotva otevřu vstupní dveře.Přijdu si v tu chvíli jako v nějaké slavné americké talk-show.,,Ah...Děkuju,děkuju."snažím se znít překvapeně a potěšeně,ale doopravdy jsem z takové pozornosti rozpačitá.Protlačím se davem lidí,jejichž počet odhaduji asi na 25.Opravdu jsem si své 15. Narozeniny nepředstavovala tak...velkolepé.Všude visí balonky a po zemi se povalují třpytivé stužky.,,Všechno nejlepší!"směje se má nelepší kamarádka Aria a objímá mne.,,Co má tohle všechno znamenat? Neříkala jsem,že nechci žádná překvapení ?"musím křičet,abych přehlušila hlasitou hudbu,která začala znít z reproduktorů.Pokrčí rameny a věnuje mi svůj nejkrásnější úsměv ,,Tvá oblíbená písnička."Upozorní mně.Zřejmě abych věděla,jakou si s tím vším dali práci.Chytne mě za ruce a dá se do tance.Přidám se k ní a rozhlížím se kolem.Je tu několik lidí,které ani neznám.Například ten kluk v rohu,který si povídá s mým kamarádem.Nebo DJ,kterému pomáhá jakýsi kluk.Jeho přítomnost mi ale vůbec nevadí.Je v tom svém přilehlém tričku a černých džínách proklatě sexy,,Kdo je ten kluk?"optám se Arii a kývnu jeho směrem. Modlím se,aby nezačla vtipkovat na můj účet.Na druhou stranu mám právo vědět,kdo se pohybuje na mé oslavě v mém domě.,,Myslíš toho fešáka u DJe? Je na naší škole nový a vypadá opuštěně.Promiň,že jsem ho pozvala,ale ráda bych aby si našel přátele."Ehm...já bych mile ráda byla jeho přítelkyně.Píseň pomalu končila a Aria mi dala příležitost porozhlédnout se tady a zaměřit se obzvlášť na jednoho kluka .,,Půjdu zkontrolovat stav dortu.Užij si to tu."Rychlým krokem se vydala do kuchyně.U dveří se naposledy otočila ,,Odvaž se!" naznačila rty a zhoupla se v bocích.Protočila jsem panenky a zamířila k pohovce,za kterou se nacházel.