Kocicidivka | VIDINA SMRTI 6

   Zahlédla jsem ji u kuchyňských dveří.Zrovna vycházela s velkým vozíkem,na němž se rozkládal obrovský třípatrový dort.Byl celý z marcipánu,jak jsem si přála. "Z cesty prosím."žádala okolo stojící a ladně proplouvala mezi nimi. "Prosím,věnujte mi pozornost!"vykřikla,když dojela doprostřed obýváku a mně se udělal v krku obrovský knedlík.Došlo mi totiž,co po mně Aria asi bude chtít a ta představa se mi vůbec nezamlouvala. "Prosím oslavenkyni aby přišla sem."zavolala.To snad nemyslí vážně! Dala jsem se jejím směrem a hosté mi nadšeně uhýbali. "Co to má znamenat?"smála jsem se na ni. "Nic moc. Jen doufám,že mi vystrojíš taky tak skvělý patnáctiny.Teď máš důvod!" špitla ke mně a rozzářeně se přitom usmívala.Ano...to je celá ona.Miluje velkolepé oslavy a nechápe,proč bych je já neměla mít v oblibě.Všichni začali tleskat a Aria ukázala na svíčky "něco si přej."Svoukla jsem všechny najednou,ale přání jsem vynechala.Obávala jsem se totiž,že zrovna teď je mé největší přání nebýt středem pozornosti.To by ale vzhledem k Ariiné snaze nebylo moc pěkné. "Děkuju."smála jsem se a krátce jsem se uklonila směrem k tleskajícímu "publiku".Rozehrál se můj oblíbený ploužák a všichni se seskupili do dvojic.Pro Ariu si přišel Jason,její kluk.Ona se afektovaně usmála a ladně mu položila ruku na rameno.Nikdy jsem zcela nepochopila,v čem ulpívá to její kouzlo.Vždy díky němu vypadala jako víla.Bylo s ní vždy a všude. "Nepůjdeš si zatančit?"ozval se za mnou příjemný mužský hlas.Domnívala jsem se,že pozvání patří někomu jinému.Sotva jsem se otočila spatřila jsem dnes už podruhé to nejkrásnější stvoření na světě.Byl to kluk od DJe,na kterého bych už málem zapomněla a díval se...přímo na mně. "Oh...ano."odvětila jsem a snažila se nasadit jeden z těch Ariiných dokonalých úsměvů.Dal mi ruce kolem pasu a zářivě se usmál.Já jsem ty svoje položila na jeho ramena.A ihned se mi rozbušilo srdce.I přes tričko bylo cítit,jak je má vypracované. "Je to čest tancovat s oslavenkyní.A navíc tak pohlednou."promluvil s ústy u mého ucha.Chtělo se mi začít ječet.Na tyhle fráze a svůj obličej už jistě nalákal mnoho holek.Já jsem ale z jeho poklony byla nadšená. "Díky...No a jak se ti tu líbí?" "Líbí. Máš to tu nádherně vyzdobený a taky tu máš hezký písničky."  "Díky.Ty písničky jsou z mého cédéčka. Kamarádka si ho zřejmě půjčila z mého pokoje.Chce,abych to tu měla dokonalý." "Moc dobrá kámoška."pokýval hlavou a jeho vlasy mě lehce zalehtaly na tváři.Dozněla poslední slova písničky a my se od sebe oddělili. "Zatím." Zašeptal.Než jsem stačila odpovědět,vytratil se.

P.S : Za komentáře budu ráda ;) :)