Kocicidivka | 1 část příběhu

,,Už mne nebaví sloužit pro tu nafoukanou nánu!" křičela Clara už po několikáté. ,,Pššt...zmlkni,mlč!" šeptala služka a snažila se zacpat jí ústa.,,Takhle už nikdy nemluv,mohlo by tě to mrzet!"varovala ji vyděšeně.,,A proč? Copak nemohu říkat,pravdu ?"stišila se Clara.,,Ale jistě,že můžeš.Jen mně a ne tak nahlas!"povzdechla si paní Welshová.,,Omlouvám se vám.Já jen...Proč musím mít tak mizerný život?"zamračila se Clara a nakopla chatrný tolek u postele.,,Ale Claro,nelituj se přece!Mohlo by to být ještě horší.Tak buď ráda za to,co máš!"nabádala ji.,,Ještě horší.No jasně."brumrala Clara a šourala se do prádelny,aby vyprala Rachelino drahé oblečení.

  Když byla hotova s praním i žehlením,vydala se složit oblečení do Rachelina růžového pokoje.Přede dveřmi odložila koš na zem,aby mohla podle Racheliného pravidla zaklepat.,,Co je?"ozval se Rachelin nepříjemný hlas.Clara si povzdechla a vydala se vzdorovat jejím připomínkám.,,Dobrý večer paní,nesu vám vaše vyprané oblečení.",,No jo!Slož to do skříně!"naporoučela si Rachel.,,Ale ještě před týdnem jste říkala,že je nevhodné,abych vám sahala do skříně."přešlápla Clara.,,Ale prosím tě"otočila se o počítače rozloženého na posteli,,Koho by to bavilo skládat?To je práce pro služky.Ne pro mne!"protočila panenky a s povzdechem se vrátila ke svému počítači.Clara tedy vzala koš s prádlem a začala ho skládat do skříně.V uších jí stále znělo to opovržení,se kterým Rachel vyslovila slovo ,,služka". Proč je na mne tak ošklivá?Vždyť nejsme tak rozdílné.Kdybych měla rodinu,peníze a takové sebevědomí,jako ona, jistě by mne přivítala do své party.