Kocicidivka | VIDINA SMRTI 13

"No,dobře.Vem si co potřebuješ."povzdychnu si smířlivě.Usměje se "Díky.No a...Co máš dneska v plánu?"Ptá se,zatímco sbírá svůj telefon a štos papírů.Zaskočí mě.Když se takhle ptá,zní to,jakoby chtěl se mnou něco podniknout. "Jdeme s kamarádkou na nákupy." "Aha."zatváří se sklamaně "Jen jsem myslel,že bych na chvíli unikl z domu.Je tam teď hrozná atmoséra.Ségra se chce stěhovat ke svému klukovi,ale naši s tím nesouhlasí.Myslí si o něm své.Teda...ne že bych si já nemyslel to samé.Je to fakt příšernej hajzl."Zdá se mi,že jsem o jeho sestře už slyšela.Je na škole dost oblíbená.Chodí na gymnázium hned vedle základky,stejně jako Christopher. Naše škola a gymnázium mají společné hřiště,na které na tělocvik chodí jak naši studenti tak i studenti gymnázia.Hřiště vlastně funguje i jako směnárna drbů. Podle nejnovějších zpráv ji její kluk před týdnem podvedl s jakousi dívkou z nižšího ročníku.Ne že by mne to zajímalo.Jen jsem zaslechla dvě upovídané sedmačky na dámských toaletách. "Můžeš tu zůstat,dokud neodejdu za Ariou. Jestli teda chceš."Nevím proč,ale moc jsem doufala v to,že bude chtít. "No,proč ne."A znovu.Znovu ukázal ten jeho okouzlující úsměv.Dnes to  musí být alespoň po čtvrté co se na mě takhle usmál.Už jsem se chtěla začít ptát,co by chtěl dělat,ale očividně se tu cítí jako doma.Odejde do obýváku a usadí se na sedačku. Vezme do ruky leták,který na stole včera nechala máma a začne jím listovat. Prima.  Christopher zjevně přesně ví,co chce dělat.Došla jsem ke stolečku před pohovkou a zapla naši velkou led televizi,která na něm ležela.Potom jsem si sedla vedle Christophera,který stále zaujatě zíral do katalogu.V televizi běžel jakýsi slaďák. Pár v něm,který se soudě podle dlouhých bílých šatů a smokingu zrovna bral jel kočárem.Všichni kolem tleskali a novomanželé se začali něžně líbat.Typický happy end. Zkontrolovala jsem Christophera, jestli také sleduje televizi,ale teď upřeně zíral z okna. Musím říct,že máme opravdu nádherný výhled. Často pozoruji skálu,která se tyčí do nebe a krásný poklidný rybník.Tahle nádhera je vzadu za domem za zahradou,která nám patří.Přestěhovali jsme se sem před deseti lety.Podle vyprávění rodičů jsme dřív bydleli ve městě,kde máma pracuje.Nechápu tedy,proč jsme se stěhovali na vesnici,když teď má máma práci dál.Možná kvůli mé škole.Teď bydlíme 3 kilometry od města,kde je škola.Ze starého domova bych školu měla určitě dál.